fbpx

V suterénu K-Kafé na Střeleckém ostrově byl příjemný chládek, za okny vládnul pravý horký letní den a hladina řeky byla plná nejrůznějších loděk, když Martin Blagoev jako první bod programu uvedl Zdeňka Žižku.

Ten popsal trasu turistické plavby z Prahy do Berlína, kterou v několika etapách absolvoval se svou rodinnou posádkou. Pověděl o zkušenostech, které měli po trase s jednotlivými kotvišti, přístavišti, marinami, provozem zdymadel i s weby a aplikacemi, kde získávali informace. Pochválil novou marinu v Děčíně, hezkou malou marinu v zátoce v Míšni, kde se taky koupali. V Německu upozornil na kyvadlové přívozy a na nebezpečné silné proudy na úseku k Magdeburku. O nich řekl víc Vráťa Čihák, který se k nim na tuto etapu připojil – v těch místech viděli holandskou loď, zabořenou proudem do břehu. Několik z přítomných vzpomenulo a potvrdilo zkušenosti kapitána Rozáry – Josefa Rosslera, s proplouváním jeho Štíra II těmito místy.


O tom, jak náročný může být jachting v soužití s technikou, když člověk pluje sám, pověděl Petr Lynx Hejduk. V oblasti plaveb dávných Vikingů mu opakovaně komplikovaly plavbu problémy, které oni řešit nemuseli – fungování baterií. Na trase Lossiemouth – Orkneje – Faerské ostrovy – Island to zažil v různých podmínkách. V oblasti silných přílivových proudů mezi Orknejemi a u rozsáhlých polí těžebních zařízení ve směru na Faery naštěstí neselhaly. Za Fareskými ostrovy už ale motor nastartovat nešel. Vítr sílil, a tak do přístavu Torshavn vplouval na plachty (po domluvě na kanále 12), když po větru 9 Bf přišlo bezvětří. Počkal v Torshavnu na lepší počasí, o rok dříve tam vedle něj stál slavný dánský mořeplavec Erik Aanderaa. Motor pak při další plavbě nešel po 100 Nm nastartovat, znamenalo to odkormidlovat asi 300 Nm na Island, počasí se po několika dnech zhoršilo (9–10 Bf), k tomu došla pitná voda. Na zpáteční cestě se baterky předvedly ještě dvakrát – před Klaksvíkem na Faerských ostrovech a před Orknejemi, kam loď dovlekli člunem lifeboat.


Tomáše Vika jsme potkali na veletrhu For Boats, kde byl na stánku pojišťovny PANTAENIUS, která patří mezi přední zprostředkovatele pojištění jachet v Evropě s více než stoletou tradicí (její služby využívá přes 80.000 majitelů lodí), patří v Německu k nejlépe hodnoceným pro pojištění lodí a u nás její služby zprostředkovává např. TPS Centrum. Česká pobočka patří pod Polské zastoupení, materiály mají v češtině, pojišťují celý svět i vnitrozemské vody. Tomáš popsal 8 typických situací pro nejčastější škody, které vyřizují (potopení, zlámání stěžně, vloupání, najetí na mělčinu, vyšší moc – bouře, mráz, blesk, kolize s jinou lodí…).


Jan Adam Plaček přijel na setkání až z Rožnova pod Radhoštěm a pověděl nám o oblasti, kam jezdí za jachtingem od svých jedenácti let – o Mazurských jezerech známých i neznámých. Ve své prezentaci představil jejich rozlohu (486 km2), členitost (přes 2600 jezer), krásnou přírodu. Řada záběrů ukazovala plavbu po kanálech, různé možnosti kotvení a stání (mariny, tábořiště, kotvení soukromé i volně v přírodě), uvedl poslední ceníky a nabízené služby. Ukázal mapy řady míst, která využívá, pověděl o koupání, rybaření, zajímavostech, ale zmínil i jak se srovnat s nepříjemnostmi (komáři) a riziky (systémy varování před vichřicemi). Na Mazurách se koná řada regat, sami jezdí na Maxus Challenge (bude 2024), na http://navodevpohode.cz/kontakt/  nabízejí charter i prodej lodí, sám kapitán Plaček nabídnul, že poradí s plánováním cesty – má o tom prezentaci, kterou snad někdy taky uvidíme. Možná se s některými z nás i potká na Mazurách. O jezerech jsou vyčerpávající informace na Polském webu Mazury24.eu – Wszystko o Mazurach, cesta tam z Prahy má asi 825 km a trvá něco přes 11 hodin.


Z nevyčerpatelných zážitků z loňské plavby Bagately v oblasti Islandu a Grónska vybral pro posluchače část Zdeněk Žižka. Na zmíněnou etapu vyplouvali z města Hafnarfjörður jižně od Reykjavíku, o zimování tam se zmínil Pavel Elstner. Do Grónska je odtamtud 500 Nm, za pět dní klidné plavby dorazili do městečka a fjordu Tasiilaq. Papírové mapy pro navigaci už vůbec neměli, používali digitální mapy C-Map, Garmin, mapy Navionics nedoporučují. Sledování počasí na windy.com zprostředkovávala z Česka Marika. Diskutovalo se o nebezpečích plavby mezi ledy a lákavé, teď nereálné, plavbě severovýchodní cestou.


Petr Sládeček pak uvedl a zhodnotil výsledky Poháru ČANY v loňském roce, komentoval jednotlivé závody z hlediska podmínek i jejich organizace. Jako skvělá pomůcka se osvědčilo zařízení s moderní technologií WindBot pro sledování větru a situaci na vodě během závodu. Dá se říci, že její použití teď zachránilo závod ČNR, když byl po dobu jeho konání jen velmi slabý vítr. Podrobněji zmínil 20.ročník Jabuky, kterého se účastnilo 108 lodí, z toho 18 posádek CZE. Podmínky v půlce listopadu byly tvrdé, vítr až 30 kn, kroupy, bouřky, pořadatelská loď v nich vůbec nedoplula ke kontrolnímu bodu na Jabuku.


Petr také stručně proved historií jedenácti ročníků závodu ČANY Offshore Cup, který se s velkou dávkou štěstí podařilo uskutečnit i v rocích kovidu. Na závěr vyhlásil pohár ČANY a závod ČANY Offshore Cup pro letošní rok.


Pro posluchače měl na závěr Petr Sládeček připravenou ještě lahůdku, porovnání vlivu trupu na plavební vlastnosti jachty (podle zdroje z jachtařského webu). Výběr zástupců typů plachetnic byl z let 1971 (Windo 40), 1981 (Hallberg Rassy 29) a 2008 (Sun Odyssey 30) a dokládal vývoj prvků konstrukce, které sledují účel jejich použití – je důležité vědět, co člověk od lodi chce, od turistiky po závodění, od rekreačních plaveb po plavby oceánské. Na toto téma navázala diskuse s výměnou zkušeností a názorů, která by byla i delší, kdyby v K-kafé nebylo pivo tak drahé…

Olga Müllerová, 14.4.2024

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Ještě nemáte účet? Staňte se členy teď!

Přihlásit k účtu