Původní formáty prvních českých a slovenských námořních závodů (Česká námořní rallye, Sas později Niké Cup, Májová regata, nebo později slovenský SANY cup a Junácká Pasovačka), které neoddiskutovatelně rozpoutaly zájem o novodobý námořní jachting, byly jednoznačně zaměřeny na rozvoj základních námořních dovedností, mezi které určitě patří:

• navigace a práce s navigačními publikacemi, meteorologie, dlouhodobá taktika a příprava plavby v pobřežních vodách,
• plavba za jakýchkoli podmínek při zachování bezpečnostních zásad,
• dlouhodobá zátěž, rozvržení sil posádky,
• absolutní odpovědnost, schopnost posoudit situaci, možnosti posádky a lodi,
• řešení krizových situací, poškození materiálu a jeho prevence.

Příchod okruhových jachtařů do námořního jachtingu s sebou přinesl sice širokou popularizaci a nevídaný boom všech námořních závodů, nicméně zároveň vytvořil tlak na pořadatele, aby byl zvolen takový formát závodu, kde by závodníci byli oproštěni od využití všech těchto tradičních znalostí. Tento specifický okruh odpovědnosti a znalosti je zcela přesouván na pořadatele, zatímco závodníci se tak soustředí čistě na okruhové dovednosti. Nutno dodat, že se někteří pořadatelé tomuto tlaku vůbec nebrání, protože uspořádat takový závod je technicky mnohem snazší a díky citelně menším nákladům jim zajišťuje také mnohem větší komerční zisky, které se zdají být pro ČSJ a pořadatele prioritou.

Na druhou stranu celá řada jachtařů, kteří vynikají právě v námořních dovednostech, je od závodů okruhového typu odrazována, protože se tyto jejich tradiční kvality nemohou projevit během 40 min rozjížděk konaných jen za příznivého počasí mezi dvěma bójemi vzdálenými na dohled poblíž vjezdu do výchozího přístavu. V takovém formátu tito nemohou okruhovým jachtařům konkurovat! Ve své podstatě pod heslem „Běh je jen jeden!" nutíme vytrvalostní běžce soutěžit se sprintery výhradně na krátkých tratích.

Výsledkem těchto tlaků je podoba dnešního MČR-NJ na moři, které má daleko k mistrovským dovednostem v námořním jachtingu, ale je spíše jen dalším okruhovým závodem, jehož atraktivnost spočívá v tom, že se jede na uzavřených mořských vodách a na velkých lodích schopných pojmout větší posádku.

Formální zařazení jedné navigační rozjížďky do programu závodu nařízené ČSJ samo o sobě mnoho neřeší, neboť i sám pořadatel se jejímu zařazení z výše popsaných důvodů brání, rád se podvolí tlaku ze strany převažujících okruhových závodníků a vždy si snadno najde a obhájí důvody, proč nemohl takovou rozjížďku uspořádat.

ČANY není proti tomu, aby se konala mistrovství ve „sprintu". Jsme však za to, abychom poskytli i „vytrvalostním běžcům" stejný prostor a možnost předvést své umění a toto umění adekvátně podpořili, rozlišili a také odměnili.

Současný problém spatřujeme právě v soustředění podpory ČSJ na závody okruhového typu, což vede k tomu, že se jiné kvalitní závody navigačního typu stahují do vlastní ulity a začínají se profilovat zcela mimo rámec ČSJ (např. Velikonoční regata, Májová regata atd.). Pokud tato politika ČSJ bude pokračovat, hrozí v blízké budoucnosti odtržení tohoto odvětví od organizované sportovní činnosti a ke ztrátě cenné devize spočívající v jednotě českého jachtingu. Pokud získají tyto závody mezi námořními jachtaři silnou pozici, pomine důvod hledat zpětnou vazbu na ČSJ.

Toto jsou hlavní důvody, proč ČANY začala po delších přípravách od roku 2013 pravidelně pořádat vlastní nekomerční vrcholný závod právě navigačního typu, jehož formát z hlediska zvolené oblasti, délky a náročnosti nemá v seznamu závodů oficiálně pořádaných ČSJ alternativu. Pro místo konání byly zvoleny vody náročného podzimního Baltu a trasa vede z německého pobřeží k ostrovu Bornholm a zpět. Již jednorázové uplutí této trasy je úctyhodným sportovním výkonem a i když se ČSJ zatím všemožně brání přidělit titul MČR tomuto offshorovému podniku, již nyní je zřejmé, že si závod buduje vlastní klientelu zcela oproštěnou od okruhových jachtařů a v rámci této komunity se stává neoficiálním mistrovstvím ctícím právě tradiční a pravé námořní hodnoty.