fbpx

„Během dalších deseti minut bych ztratil vědomí."

Jachtař, který byl z lodi „katapultován" obří vlnou, chválí svoje zachránce – hrozila mu hypotermie.

Cornelis van Rietschoten si v sobotu 20. února dopoledne užíval jachtingu asi 6 mil od pobřeží Shorehamu, když ho obří vlna srazila do moře. Nadšený šestapadesátiletý jachtař byl za sílícího větru doslova smeten ze své jachty Vagabond (Morgan Giles 30) do rozvlněného moře. Obrovská vlna také srazila jeho přítele – Spencera Niela – do kokpitu jachty. Než se Spencer vzpamatoval, Cornelis byl „více než 100 metrů daleko".

Cornelis, jehož domovským přístavem je Sussex Yacht Club v Southwicku, řekl: „Věděli jsme, že oblast přechází fronta, tak jsme se otočili a zamířili domů. Většinu času jsme pluli na zadní nebo zadoboční vítr; vlny jsme měli zezadu. Domnívám se, že se stalo následující (jist si tím nikdy nebudu): Seděl jsem na okraji kokpitu a nakláněl se ke kormidlu, když se z jiného směru přihnala vlna, která byla mnohem větší, než ty ostatní. Vlna zasáhla loď, položila ji na hladinu a mě doslova vymrštila ven z lodi."

Cornelis ještě dodal: „Stalo se to ve zlomku sekundy, bylo to jako spadnout z koně. Neměl jsem samonafukovací vestu, takže jsem nafouknutí inicioval ručně. Pamatuji si, jak se vesta nafukovala a jak jsem za to byl vděčný."

Zatímco se Cornelis snažil udržet se zády k větru a vlnám, které se přes něj zalamovaly a tlačily ho pod hladinu, Spencer se snažil dostat loď pod kontrolu. Plachty byly zarefované, ale navíjecí buben rollfocku byl rozbitý. Spencer použil tlačítko DSC svojí ruční vysílačky. Ta odeslala signál záchranářům včetně souřadnic lodi.

Těsně před tím, než byl Cornelis zachráněn, mu loď zmizela z dohledu, což ho znepokojilo: „Plul jsem ve vodě a zvažoval svoje možnosti – moc jich nebylo. Když jsem uslyšel vrtulník, velmi se mi ulevilo."

Do vytažení Cornelis strávil 35 minut ve vodě o teplotě 8° C. „V té době už jsem slábnul. Ještě jsem neupadal do bezvědomí, ale daleko jsem k tomu neměl." Vděčně chválí svoje zachránce: „Měl jsem obrovské štěstí! Když jsem se dostal na oddělení akutního příjmu nemocnice, moje tělesná teplota poklesla na 30° C. Vděčím záchranářům za svůj život."

Cornelis se později dozvěděl, že dobrovolní záchranáři ze Shoreham RNLI (Royal National Lifeboat Institution) si ho ve vodě všimli a nasměrovali k němu vrtulník z Lee-on-Solent.

Spencerovi se podařilo dostat se s Vagabondem zpět do přístavu v Shorehamu. Příští den ráno Cornelis vstal časně, aby zkontroloval loď a poděkoval svým zachráncům na stanici Shoreham RNLI. „Poděkování bylo to nejmenší, co jsem mohl udělat. Vděčím jim za svůj život."

Ponaučení

Cornelis řekl: „Často se plavím sólově a používám autokormidlo, abych byl schopen pracovat s plachtami a dělat další potřebné věci. Když se plavím s posádkou, autokormidlo nepoužívám, takže Spencera nenapadlo ho použít a možná ani nevěděl jak. Bylo by mu to umožnilo udělat něco s poškozenou kosatkou."

„Zadruhé, v kokpitu mám GPS s tlačítkem MOB. To mohlo Spencerovi pomoci mě najít. Spencer ovšem obvykle vozí svoji ruční vysílačku s DSC, která mu – mimo jiné – umožňuje navigaci. V obou případech z toho plyne poučení, že je třeba, aby posádka věděla, jaké vybavení je k dispozici a uměla ho používat.

Další poučení zní: Vždycky noste záchrannou vestu! Když ji nemáte na sobě, je vám k ničemu!"

Practical Boat Owner  – květen 2016; přeložil Lynx

Comments powered by CComment

Don't have an account yet? Register Now!

Sign in to your account