fbpx
podle Yachting Montly, říjen 2016 
 
V okamžiku, kdy se jeho milovaná jachta potopila v Severním moři, začal Julian Mustoe uvažovat o způsobech, jak se tomu příště vyhnout. 
Julian Mustoe (82) dokončil v roce 2012 desetiletou plavbu kolem světa na své pětadvacetistopé lodi Harrier of Down navržené Dougem Petersonem. 
 
Plavba Severním mořem z Shetlandských ostrovů do Norska činí o trochu méně než 200 mil. Na začátku října 2015 jsem svojí lodí Harrier na motor vyplul z přístavu Symbister; propletl jsem se mezi skalami a ostrůvky jižně od ostrova Whalsay, pak jsem postavil plachty na dvoudenní plavbu na východ do Bergenu. První den mě JZ vítr donesl do poloviny cesty, poté zavládlo bezvětří, které trvalo do půli druhé noci. Pak se neočekávaně zvedl východní vítr a rychle zesílil na 7 Bft. 
 
Harrier je příliš malá a lehká, než aby dokázala stoupat proti takovému větru. Postavil jsem ji do driftu, vypustil vodní kotvu a usadil se, abych počkal, jak se počasí vybarví. V takovém počasí preferuji vyvázání kormidla pevným gumicukem raději než lanem. Gumicuk absorbuje část tlaku vířící vody na kormidlo. Odpoledne třetího dne jsem si při kontrole paluby všiml, že kormidelní páka je divně nehybná a nezatěžuje gumicuk. 

 
Čep kormidla Harrieru byl z pevné nerezové oceli. Vršek čepu byl zúžený a drážkovaný. Provrtaný kus oceli, vážící asi jedno kilo, byl nasazen na vrch čepu a přišroubován. K tomuto bloku byla ze stran přišroubována kormidelní páka. Prohlídkou jsem zjistil, že se blok rozlomil na dvě části podél díry pro vršek kormidelního čepu. Čep se v rozlomeném bloku divoce otáčel, jak kormidelním listem cloumalo moře. Vrchní část čepu nešlo nijak upevnit, bylo jasné, že jsem přišel o schopnost řídit loď. Nerezový blok byl poslední částí, u které bych očekával selhání. 
 
Dokázal jsem se spojit s Shetland Coastguard. Byl jsem mimo dosah záchranné lodi z Lerwicku, ale norská Pobřežní stráž souhlasila, že mi na pomoc vyšle malou hlídkovou loď KV Bergen. Mě vzali na palubu a Harrier do vleku. Lehl jsem si do pohodlné kóje a upadl do hlubokého spánku. Učinil jsem tak s vědomím, že Harrier je v bezpečí v dobrých rukou profesionálů. Probudili mě ovšem, aby mi oznámili, že Harrier má potíže a nabírá vodu. Z můstku Bergenu jsem se musel dívat na to, jak na vlečném laně prohrává a noří se pomalu do moře. Cítil jsem se, jako bych pozoroval, jak se topí starý přítel. 

 
Harrier byla silná loď. Žil jsem na její palubě téměř 15 let. Během desetileté plavby kolem světa se o mě starala dobře. Část mého života se potopila s ní, ztratil jsem více než jen loď. To vše jen proto, že se robustní ocelová část rozpadla na dvě části. Příště už nevypluji bez záložního kormidelního zařízení. 
 
Poučení 
 
Hodně problémů s řízením lodi je výsledkem poruchy kormidelního zařízení. Kormidelní páky se lámou, kormidelní lana praskají, horní části kormidelních čepů se uvolňují. Takové poruchy jsou pravděpodobně běžnější, než celkové selhání kormidla. 
 
U Harrier selhalo připevnění kormidelní páky, ale kormidelní list stále fungoval. Před vyplutím jsem mohl preventivně připevnit k horní hraně kormidelního listu dva kroužky. Za použití záďového žebříku bych ke kroužkům mohl z obou stran lodi vést lana, jejichž pomocí bych mohl loď provizorně řídit. Něco podobného by bylo možné instalovat i na lodi s kormidelním kolem. 
 
Spolehlivým řešením poruchy kormidla by bylo, kdybych měl celé náhradní kormidelní zařízení. Robustní nouzové kormidlo prodává například firma Scanmar International of Richmond v Kalifornii. Před vyplutím je třeba na záď upevnit závěsy. V případě potřeby se kormidlo do závěsů zasune. Podobné nouzové kormidlo vyrábí taky firma Windpilot z Hamburku. Případně si můžete vyrobit nebo nechat vyrobit náhradní kormidelní list a upevnění sami. 
 
Následuje výčet firem, které také vyrábějí náhradní kormidla nebo jejich díly. 
 
Větrná kormidla používají pomocný kormidelní list, který může taky posloužit k řízení lodi. Je možné jej odpojit od zařízení a ovládat jej kormidelní pákou. 
 
Loď je možné řídit taky tak, že za zádí táhneme jednu nebo dvě sady vlečných kuželů – kotev (v originále „drogues“). Tahle technika zachránila hodně lodí od katastrofy. Říká se, že je možné vyrobit cosi jako nouzové kormidlo připevněním dvířek skříňky na spinakrový peň a vysunout je ze zádi jako veslo. Mohlo by to nějaký čas fungovat ve slabém větru a velmi malých vlnách, ale domnívám se, že by to bylo nepoužitelné ve vážnějších podmínkách a na větší vzdálenost. 

Přeložil


 

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Ještě nemáte účet? Staňte se členy teď!

Přihlásit k účtu