I závěrečné dny závodu opanovalo pěkné slunečné počasí s mírným větrem vanoucím z východních směrů. Kdyby vítr nebyl studený, člověk by si připadal jak v Chorvatsku.

Místní promenáda je stále plná lidí. Někteří otužilí Němci se dokonce sluní a koupají na pláži.

První loď Bavaria 38 Match Jirky Altmana doplouvá do cíle krátce před pátou hodinou odpoledne po dvou dnech a téměř 7 hodinách plavby následovaná o necelou hodinu později slovenskou posádkou Ilji Sadilka plující na X-37.

Dozvídáme se tak z první ruky pozadí jejich vzájemného nočního souboje. Posádka Jirky hned po otočení Christianso nasadila a prala se celou noc a další den až do cíle se spinakrem před závodem pečlivě pospravovaným na kritických místech lepící páskou, zatímco slovenská posádka na noc spinakr z bezpečnostních nepoužila a nasadila jej až po rozednění. Ten však počáteční nápor větru nevydržel a roztrhl se ve dví, takže loď dál musela na cestě zpět halsovat po větru na zadoboční kurzy s genakrem. Její pohodlný náskok témeř 25 Nm z předchozího večera se tak během noci zcela rozplynul a rozjetá a dohnanou ztrátou povzbuzená posádka závodní Bavarie si už nenechala nad ránem těsně vybojovanou vedoucí pozici vzít.

Po další hodině a půl protíná cílovou linii vytyčenou před marínou posádka kapitána Bryxe, která tak vítězí v souboji o pohár zvlášť vypsané třídy Dehler 38, ve které zůstaly po nedodání jednoho z nich závodit ještě další tři lodě. Další Dehler Saši Nedvědického doráží s odstupem zhruba hodiny těsně po celou dobu stíhaný Elanem 38 Tomáše Hubáčka a Salonou 38 brněnské posádky Vojtěcha Bejvla.

V noci vítr mírně polevil a další lodě do cíle dorazily do cíle až k ránu. Mezi nimi oba zbývající Dehlery Radoslava Ernesta a Tomáše Motala. Jako poslední závodící loď doplula do cíle odpoledne, témeř 23 hodin po vítězné lodi, Sun Odyssey 38 Tomáše Richty odhodlaná sympaticky bojovat s nepříznivým umístěním a slabším větrem až do cíle.

Pak již nezbývalo než se sejít na podvečerním slavnostním vyhlášení, kterého se zúčastnili kromě zástupců hlavního sponzora závodu i lidé z vedení místní maríny. S marínou se podařilo během minulých let vybudovat velmi dobré vztahy a letos opět poskytla perfektní servis a zázemí po celou dobu závodu.

Lodí letos zklamaný kapitán Robert Kolín sice předal putovní trofej křišťálový globus ČANY do rukou vítězné posádky, nicméně jej může těšit, že jeho rekord trati z minulého ročníku zůstal díky letošním podmínkám odpovídajícím spíše letnímu středozemnímu počasí prozatím nikým nepřekonán. Společné foto kapitánů a následující společné posezení uzavřelo ve velmi přátelské atmosféře letošní úspěšný a spíše umírněný ročník.

Tak šťastnou cestu domů a za rok zase tady v Kühlngsbornu na viděnou. Rádi na startu uvítáme nové a nejenom české posádky.